Publikováno

JÁ NEBĚHÁM. A JAK JSEM NA TO KUPOVALA BOTY

Nemusíte běhat maratony, abyste potřebovali dobré boty. Kde je vzít?

Neběhám, neběhám. Jen občas chodím po závodech. A ráno „šourat“. A tak jsem potřebovala boty. Kvalitní boty.
Jsem vysloužilá tanečnice a nohy mám poněkud opotřebované. Sem  tam něco zlomeného, sem tam potrhaného, pohmožděného, tu zlobí kotník, tu klouby, tady zase pata…
A proto dobře vím, že některé investice nejsou vyhazování peněz. A že bez dobrých bot to nejde.

I na tancování potřebuju mít boty kvalitní a k tomu uzpůsobené (styly bez bot už vlastně netančím pár let, na ty jsem mladá už taky dlouho). Na flamenco jsem si nechávala šít. Když jsem si sem tam zalaškovala s latinou nebo salsou, mám na to aspoň profi boty, i když tam nemám svého ševce.
Když jsem tedy začala pravidelně vybíhat, věděla jsem, že to ve starých botách na nordic walking, které už stály na hraně své životnosti, moc dlouho nepůjde.

PROČ POTŘEBUJETE DOBRÉ BOTY
Nejsem odborník na nohy, jenom ty svoje trápím docela dost. A vím, že potřebují opečovávat a chránit. Nebavme se teď o pravidelné péči (a moje pedikérka by vám řekla, že bych teda měla pořád co zlepšovat!). Bavme  se o botách.
V lodičkách jsem strávila, když to sečtu dohromady, asi pěkných pár let života. Další podstatnou část v botách na tancování. A zbytek ve sportovních botách.
Když v té botě potřebuju vydržet celý den / zvládnout dlouhé hodiny tanečního semináře / odzvedat kila a kila železa / odchodit kilometry na výletech / odchodit kilometry s holemi, potřebuju, aby mi nerasovaly nohu během první čtvrthodiny.

Noha potřebuje na každou aktivitu tu správnou oporu. Nesmí samozřejmě nikde tlačit, odírat. Nesmí být prošlapaná – protože pak části nohy bolí nebo se už zase odírají.
Zkrátka a dobře, jakmile mám vydržet a hýbat se, musí mi bota sedět a být kvalitní. A taky dýchat – jak poznáte, jakmile se zujete 🙂

Proběhla jsem se lehce bosa po pásu, postavila se do přístroje na diagnostiku, a pak se vše zhodnotilo. Jak našlapuju, jak vytáčím nohy, jak vypadá klenba, kam přenáším váhu… 
V jedněch botách se opravdu nedá zvládat všechno. Ano, na dvoutýdenní dovolené si to klidně dovolte. Ale jakmile myslíte trénink čehokoli jen trochu vážněji, pořiďte si na něj i to správné obutí. Ne, není to vyhazování peněz. Je to investice do vašeho zdraví – a taky kondice. Když je bota blbá, neodtrénujete, co máte, takže nebudete fit nebo štíhlí nebo cokoli, co zrovna chcete.

VÝBĚR BOTY
Když už se něčemu věnujete dlouho a pořizujete si několikátý pár bot, asi víte, kam sáhnout.
Když hledáte boty první…

Ano, je čas na odborníky.

Pro začátečníka, pokud nemá moc kil navíc, možná bude fakt stačit i lepší sportovní obchod s kvalifikovaným personálem. Hlavně prosím nechoďte někam do tržnice 🙂

Když to myslíte vážně nebo když už máte s nohama trochu problémy a víte, že na ně musíte být hodnější, smiřte se s tím, že budete trochu investovat. Takže mně bylo jasné, že to chce holt prodejnu pro běžce – i když se na maraton opravdu nechystám!

Na internetu jsem našla jednu poblíž své práce. Chodí se tam bez objednání, přesto vám nejen dají vyzkoušet boty, ale nejprve zjistí, jaký typ boty vám vůbec na to zkoušení mají přinést.

Proběhla jsem se lehce bosa po pásu, postavila se do přístroje na diagnostiku, a pak se vše zhodnotilo. Jak našlapuju, jak vytáčím nohy, jak vypadá klenba, kam přenáším váhu…

Na základě toho všeho se vybral vhodný základní typ boty.
A ty jsem potom začala zkoušet.

Trvalo to přece jen chvíli, vyhraďte si minimálně pauzu na oběd, nebo tam radši zajděte až po práci. Ale výsledkem byly boty, o kterých jsem na noze ani nevěděla.
A ve slevě 🙂 Takže vyšly v podstatě na to, co slušná použitelná bota z toho sportovního obchodu.

Mám za sebou prvních pár tréninků. Nemám zdaleka naběháno tolik, abych už mohla říct, jak velký je to rozdíl. Ale mám odtancováno a odchozeno tolik, abych mohla říct, že jsem ráda, že jsem to udělala. Noha je jako v papuči. No a já holt musím s tím svým „šouráním“ ještě chvíli vydržet, když jsem zainvestovala!

Jo, a kde že jsem to byla?
Takhle se o mě postarali v Triexpertu, a ne, ta sleva byla na celou botu, ne za to, že je takhle pochválím. Prostě byli dobrý, tak si pochvalu zaslouží! https://www.triexpert.cz/bezecka-diagnostika/

Publikováno

21 DAY FIX

Za mnou program 21 DAY FIX od Autumn Calabrese a krabičkování na odměrky. Jak to vypadalo?

Program 21 Day Fix je – jak napovídá název – na 21 dní, 3 krátké týdny. Pak teda můžete pokračovat ještě dalšími 3 týdny 21 Day Fix Extreme. Původně jsem to tak plánovala, ale nějak teď u ničeho dlouho nevydržím a potřebovala jsem zase změnu, tak cvičení proběhlo jen na to jedno kolo. Ale jídlo pokračuje déle.
Co se cvičí? Program, který se získá přes Beachbody.com, odkud jsem ho zakoupila, než bylo Beachbody on Demand omezené jenom na 3 státy, takže se zase všechno trochu komplikuje (Grrrr!), patří k těm promyšlenějším. Střídají se v něm aerobní dny s dny posilovacími – a ty jsou zaměřené tu na vršek těla, tu na spodní část. Prostřídá se to v rámci týdne ještě dnem pilates (zaměřeným logicky hlavně na střed těla) a dnem jógy.
Celkem tedy za týden procvičíte velmi hezky celé tělo po všech stránkách. To rozhodně chválím! Nestačíte se nudit. Necvičíte každý den to samé. Zlepšujete si formu těla i jeho vytrvalostní fungování a taky ohybnost a pružnost. Prostě všechno. 

Co se jí? Jí se podle krabiček, které jsou v rámci programu (když zakoupíte celý balík i s barevnými krabičkami). Množství jídla v daných odměrkách je dané podle vaší hmotnosti.

Kolik jsem tam toho měla a jak jsou odměrky velké, to najdete už v minulém blogu o nastavení jídelníčku 21 Day Fix. Mrkněte na to.

Jak můžete vidět na fotkách, jídlo je to pestré a barevné. V předjaří ještě není nabídka v obchodech až tak pestrá jako třeba před létem, ale ani tak to není nuda!
Nebojím se využívat zeleninu a ovoce zmražené. Je to kvalitní a není to předražené – zvlášť když natrefíte na akci. A je to lepší a chutnější a taky výživnější než exotické druhy, které sem putovaly přes půl zeměkoule. (Což neznamená, že bych vynechala avokádo, které se holt projede!)
Jí se dost ovoce – čerstvého i mraženého. Ráno do kaše, ke svačinám.
Jí se hodně zeleniny – tepelně upravené u hlavního jídla nebo jako salát.
Pestrá nabídka bílkovin, ale nemáte jich zase jako kulturista.
Nevynecháváte sacharidy. Jsou tam. Pokud možno ty lepší, samozřejmě 🙂

Jak dlouho mi trvala příprava jídla?
Pár minut. Doslova.
Buď jsem měla uvařeno tak, že z toho vznikl oběd do práce nebo základ obědového salátu. Nebo jsem něco naskládala do krabiček klidně i ráno před prací. Když je nejhůř, dá se to denní krabičkování zvládnout do 10 minut – a takové dny taky byly.

Systém odměrek je blbuvzdorný a jednoduchoučký. Prostě a jednoduše nabíráte jídlo do udaných odměrek a pak ho vsypete na talíř, na pánev, do hrnce, do misky… Nic nevážíte. Jasně, můžete si napoprvé všechno kontrolně odvážit, pokud chcete vědět, kolik čeho ve výsledku je a jídlo zapisujete do tabulek. Pak už jsou to rozdíly fakt v rámci gramů – a z toho se až tak nestřílí, pokud se zrovna nechystáte na soutěž.

Doplňky?
Nebrala jsem nic navíc. Jen ze začátku echinaceu na imunitu, jak všude kolem mě řádily chřipky.
Jídlo je pestré, takže máte všeho dost (a ne, do debaty obsahu výživných látek v dnešních plodinách a navíc v předjaří se teď pouštět nebudu, to je na jiné téma, ke kterému se někdy vrátím).

Co jsem přidala?

Tanec. Tanec. Tanec!
Klasická latina (to je to, co se tančí ve Stardance). A k tomu Karibik a salsa a merengue a bachata a karibská ča-ča a tak podobně.
Trošku jsem od flamenka zběhla letos k těmhle „měkčím“ formám. Baví mě to hodně. U karibiku si vyčistím hlavu. U latiny se učím pořádnou techniku, kterou po nějakých 10 letech, kdy tančím na měkkých kolenou a s mírným pokrčením, prostě nemám. Propínejte kolena, když to 10 letech děláte přesně naopak, abyste si neublížili!

Výsledky?
Jasně, jste zvědaví na výsledky, že jo?

Kila beze změn – mám průběžně 1 – 2 nahoru dolů.
V pase -2 cm.
Přes boky -1 cm.
Energie – určitě lepší! Pracuju od nevidím do nevidím, takže unavená jsem prakticky neustále. Ale kdoví, jak by to vypadalo, kdybych jedla ještě hůř.
A ano, byly dny, kdy šly krabičky stranou a došlo na dortíček a na chlebíček a podobně. Jsem jenom člověk. A někdy stres, únava a lenost holt vyhrají. To se stane a je to naprosto normální! Důležité jenom je se zase u dalšího jídla, další den, nebo nejpozději další týden vrátit zase zpátky do latě.
Jo a mimochodem, nějakou dobu jsme neměli v práci kuchyni, takže se improvizovalo, chystala jsem všechno na saláty a jedla rovnou z krabiček. Ale šlo to!

Co dál?
Na duben mě čeká ještě víc práce (jde to vůbec???) a služební cesta, kdy to s jídlem bude hodně vachrlaté.
Začala jsem cvičit zase se starou dobrou Jillian. Teď Ripped In 30. Tak jestli mě nepřestane bavit (odcvičené už to mám a pak během let jsem si semtam něco zopakovala), časem tu najdete další souhrn.

Užívejte si jaro, vařte, cvičte, choďte a čtěte mě 😉

Publikováno

PĚKNĚ JEDNO PO DRUHÉM

Zakádáte si na tom, že zvládáte deset věcí najednou? A děláte je všechny fakt dobře?Jak nebýt uhoněná vlastním pocitem, že toho musíme zvládat víc než člověk? Čtěte dál.

Jsem workoholka.
Workoholka, která multitaskuje.
Ale léčím se!

Roky jsem vyhlášená tím, že mě i Twitter občas povožuje za robota. Dělám toho spoustu a baví mě to tak.
Ale mladá jsem už delší dobu a někdy je těch deset věcí najednou už přece jen trochu únavných.

Mám prakticky dvě práce. A tu hlavní, která platí účty, jsem navíc rozdělila taky na dvě části, které se navzájem doplňují. Proto není nic divného, že se někdy snažím poskládat to všechno dohromady tak, že připomínám chobotnici v záchvatu šílenství.

Ale je fakt, že tohle zdravé není. A v určité chvíli si asi každý, kdo takhle žije, řekne, že by to chtělo být trochu klidnější. Navíc to, co jste zvládali ve dvaceti, je před padesátkou trošku náročnější, co si budeme povídat. Najednou se přistihneme, že nám trvá mnohem déle dotahovat věci do konce, nebo s nimi vůbec pořádně začít! A když k tomu chceme ještě taky pečovat trochu o sebe, hubnout, být zdravější a fit, tak najednou čas dojde docela a výsledky utíkají před očima!

Dělat jedno po druhém!
Před časem se mi dostala do ruky knížka o tom, jak dělat všechno postupně.
Jo, musím se to učit. Není mi to přirozené. Jako ženská, blíženec a workoholka k tomu (a věřte, že horší kombinaci asi fakt nenajdete), se PYŠNÍM tím, že jsem ta zmiňovaná chobotnice. Ale musím přiznat, že mě to zmáhá a že je na čase změnit trochu strategii.
Takže jsem si na tuhle knížku vzpomněla a pořádně ji pročetla.

Jmenuje se SINGLETASKING, napsala ji Devora Zacková a vyšlo to před časem v Ikaru.
A celé je to povídání (docela krátké a svižné) o tom, jak

DĚLAT JENOM JEDNU VĚC A PAK TEPRVE DRUHOU. 

Podle odborníků tak nakonec uděláme víc. Líp se soustředíme. Máme lepší výsledky. On totiž mozek ve skutečnosti opravdu nezvládá dělat víc věcí najednou.

 Ano, slyším vás, jak se teď smějete. Zasloužilé matky i manažerky. Jo, slyším, vidím a chápu vás! 
Zkouším to.
Nebudu lhát, jde to ztuha.
Ale snažím se.

Pro začátek, pokouším se v rámci půlhodiny soustředit vždycky jen na jeden úkol, nebo jeden typ úkolů. A protože bych asi nevydržela najednou dělat celý den pořád jenom jedno a to samé, pak ty úkoly prostřídám. Ale tu další půlhodinu zase věnuju jenom té jedné věci. A když něco dělám, nedělám u toho nic jiného.

Teda takhle, u žehlení si fakt něco pustit můžete, při cestování si číst taky smíte – to jsou činnosti, které děláme tak automaticky, že u nich nepotřebujeme přemýšlet, proto se může pozornost soustředit na to čtení, poslouchání nebo sledování televize (a upřímně, na Bergmana se asi při žehlení nikdo nedíváme, že jo).

Víte, co je pro mě zatím nejtěžší?
Nepracovat u oběda! No, začala jsem zase občas chodit na jídlo ven. Když si přinesu do práce krabičku, jím u stolu, a už se neubráním tomu, že tu kouknu na mail, tu do kalendáře…
Ale snažím se!

P.S.: Čte se to fakt dobře, slupnete to docela rychle, pobavíte se u toho a ten červíček, jestli teda jako vážně nemáte dělat jenom jednu věc, ve vás zahlodá. A ne, u čtení jsem neměla puštěnou televizi, rádio ani CD ani jsem si nepovídala s mužem, netelefonovala, neposílala esemesky, netweetovala, nepostovala na FB, na Instagramu, a tenhle blog jsem taky sepsala až po dočtení!

Publikováno

CHCI KONEČNĚ ZHUBNOUT 10: JAK SI UDRŽET MOTIVACI

Desátý týden, desátý díl. A původní nadšení a motivace jsou kdovíkde! Co s tím?

Do nového programu se každý vrhá s nadšením. Jo, teď to konečně dokážu! Teď to půjde. Tentokrát vydržím! A za pár týdnů…
Pokud reagujete dobře a není to váš 128. pokus hubnout, zaznamenali jste na začátku úbytek hmotnosti. U „prvniček“ to mohl být docela sešup. Vyčistil se jídelníček. Začalo se pít. Začalo se hýbat. A tělo nádherně reagovalo.

Ale co když jste to zkoušela už mockrát předtím? Snažíte se, snažíte, ale výsledky pořádné nevidíte. Čekala jste další rychlodietu a rychlozázrak, a ona ta kila dolů neletí!

CO KDYŽ OBČAS POLEVÍM? VŽDYŤ TO NENÍ ZA TREST!
Pořád přece říkám, že to není dieta, ale životospráva do konce života. Tak přece nebudeme pořád jenom dávat pozor a nic si už nikdy nedopřejeme.
Jak to teda je?

Ano, nikdo nevydrží být totální asketa celý život. (No dobře, absolutní většina lidí to nevydrží.) Ale upřímně – co vás dostalo do stavu, že jste se rozhodla se sebou něco dělat? Způsob, jakým jste jedla, žila, hýbala nebo spíš nehýbala, nepečovala o sebe. Chcete se k tomu vážně vrátit?
Vybočení jsou normální, bez zmrzliny mi něco chybí a ten koláček občas holt taky do mě zahučí. Nebo víno. Nebo prosecco 🙂 Ale když se z toho stane běžná součást týdne, projeví se to. Pokud nejsem důsledná, váha se nejen nehne, ale taky poleze nahoru. A tělo je už na první pohled „rozměklé“ a třeba unavenější a bez energie při tréninku.
Takže pokud chci fungovat co nejlíp, musím se omezovat a dodávat tělu tu správnou energii z dobrého jídla. Jasně, sama tady mám mezery, jaksi mě pořád nic „nenutí“. I když chci být vysekanější a vypadat o dost líp. Ale to je právě ono! Chci vypadat líp! A neomezím tyhle lákadla. Výsledek? Vypadám stejně! U holek déle mladých to jde často pomaleji, svoji roli sehrávají divoké hormony, a tak zadarmo tu postavu (ani výkonnost) mít nebudeme.

Jak tu motivaci vrátit?
Připomenout si, CO chci a PROČ to chci. Tedy vrátit se k prvním dílům našeho seriálu. Je nejvyšší čas se znovu podívat na to, co chceme. Jo, vytáhněte zase ten svůj notes nebo soubor v počítači a podívejte se na důvody, které jste si na začátku sepsaly (sepsaly jste si je, že jo?).

Jak se nastavit?
A teď se podívejte na to, co doopravdy děláte. Klidně si zase (pokud to neděláte pravidelně) týden odměřujte a odvažujte jídlo a zapisujte do svých tabulek, abyste si zkontrolovala, že máte všeho tak akorát.

Jak vydržet?
Jednou za pár týdnů si vždycky připomeňte, jak jste se cítila před několika měsíci. Porovnejte to! Měla jste víc energie předtím nebo teď? Spala jste líp tehdy nebo teď? (Dobře, s tím spaním je to s hormonálními změnami občas taky docela zajímavé, článek o spánku bude!) Co pleť? Nehty? Vlasy? Jasně, na tohle všechno hormony vliv mají, ale proč je nechat, ať si řádí po libosti, a nesnažit se některé věci napravit, udržet nebo prostě a jednoduše zlepšit?
Cílem není vždycky jenom zhubnout a dostat se do top formy. V některých životních situacích a obdobích může být naprosto dostatečným cílem už to, že nepodlehneme a nenecháme se „rozpadat“. Jsme možná mladé už déle, ale ve 40, 50, 60 toho máme ještě spoustu před sebou 🙂

A týdenní úkoly?
Víte co? Tento týden si dejte úkoly pro jídlo, pro hlavu i pro pohyb sama! Vy přece víte nejlíp, v čem se vám daří, co je pro vás automatické, a co naopak potřebujete trochu zlepšit. A napište, na co se zaměříte! Bude to inspirace pro druhé.

Krásný týden!

Publikováno

CHCI KONEČNĚ ZHUBNOUT 9: CVIČÍM UŽ DÉLE

I tento týden se budeme bavit o cvičení. Tentokrát si ukážeme, jak se dají různě nakombinovat cvičební programy, pokud se hýbeme už delší dobu.

Cvičíte doma s Jillian? Nebo Shaunem? Nebo kýmkoli dalším? (Mimochodem, postupně se tu začala objevovat i představení různých cvičebních programů nebo knih, zatím toho moc není, ale budou přibývat – stačí do vyhledávače tady nahoře zadat slovíčko „recenze“.) Nebo dokonce chodíte i do tělocvičny? Na nějaké vedené hodiny?
Nebudeme se asi bavit o těch z vás, které mají vlastního trenéra, připravují se na nějaké závody, věnují se cíleně nějakému sportu – ty už svůj tréninkový plán mají nebo je někdo vede. Ale ostatní déle mladé holky, kterým není pohyb cizí, jen nějak nejsou zvyklé přemýšlet nad tím, co kdy cvičit, ty třeba dneska nějaký nápad najdou 🙂
A ty, kdo začínají, můžou zalistovat na článek z minulého týdne, který je dovede i k dalšímu povídání: Chci konečně zhubnout: začínáme cvičit.

Co cvičit
Bez ohledu na to, jak dlouho jsme mladé a jestli chceme hubnout, nebo zůstat hlavně pohyblivé, bychom měly v tréninku dodržet pár základních zásad.
Potřebujeme cvičit pro sílu,

  1. protože zpevněné svaly líp vypadají a dávají hezčí tvary tělu
  2. protože svalová hmota znamená vyšší bazální metabolismus (a to se hodí snad vždycky!)
  3. protože silové cvičení posiluje i kosti, a u déle mladých holek se můžeme bavit o hrozbě řídnutí těch kostí a zbytečných zlomeninách 

Potřebujeme cvičit pro ohebnost,

  1. protože pružnost se s lety ztrácí a my nedosáhneme, kam potřebujeme, nepředkloníme se, kam je třeba, nebo si můžeme i něco natáhnout, nebo dokonce natrhnout
  2. protože pružnost zajistí, že lépe fungují ty svaly, které zpevňujeme
  3. protože pružné okolní tkáně nám umožňují dobře cvičit ty ostatní věci

Potřebujeme cvičit pro vytrvalost,

  1. protože potřebujeme zdravé srdce (i ženám, zejména těm déle mladým, hrozí kardiovaskulární nemoci – ano, i infarkt)
  2. protože potřebujeme pořád třeba doběhnout autobus nebo zvládnout celodenní výlet
  3. protože prostě chceme udýchat to cvičení s mladšími holkami kolem nás 🙂

Kolikrát týdně cvičit
To záleží na spoustě věcí – na času, který máme k dispozici (s odrostlými dětmi třeba už zase přibyl), na naší kondici a zdravotním stavu, na trénovanosti, na naší cvičební historii.
Jasně, kondička se buduje postupně a zlepšuje. Ale přece jen je na tom – přinejmenším ze začátku – jinak holka, která cvičila celý život, než ta, která začíná a cvičí třeba půl roku. Já nechci říkat, že je tělo „zvyklé“ na tu větší zátěž – ale tak trochu opravdu zvyklé je. A u déle mladých holek musíme počítat s tím, že neregenerujeme už tak rychle jako ve 20 letech – to je realita, kterou neokecáme. (Před čtyřicítkou jsem běžně dávala víkendová soustředění, kdy jsem protančila 10 i víc hodin za 2 dny a jeden večer k tomu – dneska už to opravdu nejde.)

Řekněme, že takový ten velmi dobrý výkon bude 5 x týdně.
Doporučená doba pro běžnou populaci je 150 minut týdně – což není fakt moc. To je 5 x 30 minut cvičení. Když to myslíte vážně a pohyb vás opravdu baví, můžeme se bavit o dvojnásobku. U hodně trénovaných holek i něčem víc – ale potom myslete na regeneraci a střídání aktivit.

Možnosti cvičebního plánu
Záleží na tom, co vás baví a k čemu máte možnosti. Pokud v širokém dalekém okolí není fitko nebo vás to ze srdce nebaví, najděte si domácí cvičební program. Pokud jste rozená běžkyně a máte v okolí dobré trasy, budete se víc soustředit asi tímhle směrem. Ale pokud bych měla nabídnout něco obecnějšího jako vodítko, od kterého se můžete odpíchnout, tady je pár nápadů:

Pro milovnice fitka: 

DENSÍLAPRUŽNOSTVYTRVALOSTNĚCO NAVÍC
pondělíposilovna celé tělo
úterýrychlá chůze
středajóga procházka
čtvrtekposilovna celé tělo
pátekrychlá chůze
sobotaposilovna celé tělo
neděleprocházka

Pro milovnice běhu:

DENSÍLAPRUŽNOSTVYTRVALOSTNĚCO NAVÍC
pondělíběh
úterýpilates
středaběh
čtvrtekstrečink procházka
pátekběh
sobotapilates
neděleprocházka

Pro ty, co cvičí doma s klasikou:

DENSÍLAPRUŽNOSTVYTRVALOSTNĚCO NAVÍC
pondělíJillian
úterýjóga
středaShaun T
čtvrtekBob Harper
pátekShaun T
sobotablogilates
neděleprocházka

Co ty měsíční cvičební plány, které se na DVD nabízejí? Víte co? Těmi to už teď komplikovat nebudu, ale najdete je hned v dalším samostatném článku o cvičení doma: https://www.rohlikovka.cz/index.php/2020/02/04/cvicebni-programy-na-doma/

1. úkol pro jídlo Tento týden se víc bavíme o cvičení. Když to myslíte vážně se cvičením, měly byste to brát vážně i s jídlem – ne kvůli hubnutí, ale protože je to palivo, bez kterého se odcvičit pořádně nedá. Takže úkol tohoto týdne bude možná pro někoho otravnější, pro někoho obtížnější, ale vyzkoušejte to: odvažujte a odměřujte si, co jíte – zkuste nějakou aplikaci, z českých třeba Kalorické tabulky. Nenastavujte si tam, co sníst MÁTE, ale týden si zaznamenávejte, co doopravdy sníte.
2. úkol pro hlavu Dejte si dohromady UDRŽITELNÝ tréninkový plán pro svoje podmínky na příští měsíc. Inspirujte se tady. Vymyslete si, co je možné dodržet, a pak to dodržte, když tělo dovolí.
3. úkol pro tělo Odcvičte si podle toho plánu 🙂

Ahoj za týden! Napište do komentářů, tady nebo na Facebooku, o čem byste si chtěly povídat a co vás zajímá. Mějte se krásně a užívejte si léto.

P.S.: A pro zvědavce, jak to vede tenhle šílenec: Pro šílence sportujícího celý život, který se chystá na závody, pokud si to nerozmyslí 🙂

DENSÍLAPRUŽNOSTVYTRVALOSTNĚCO NAVÍC
pondělíposilovna
úterýposilovna
středapoloběhjóga
čtvrtekposilovna
pátekpoloběhjóga
sobotaposilovnapoloběhprocházka
nedělepoloběhprocházka
Publikováno

BĚHAT? JÁ ZÁSADNĚ NEBĚHÁM! … A JAK ZAČÍT

Došlo i na mě! Byla jsem B.Ě.H.A.T.! Jak běhá absolutní neběžkyně, která je mladá už delší dobu? Čtěte dál!

Nikdy jsem neběhala. Jsem neběžec. Jsem chodec. Jsem tanečnice. Zvedám váhy. Cvičím jógu. Cvičím pilates. Ale zásadně nikdy ani trošku a ani kousek neběhám ani za autobusem. No, možná, když bude v noci poslední…
Při běhu jsem trpěla už na základní škole. A to jsem se cíleně hýbala a trénovala a musela běhat při trénincích! Ale nesnášela jsem to. Přetrpěla jsem to. Nebavilo mě to. Byla to jedna velká NUDAAAA!
V průběhu let jsem sledovala, jak kolegové trenéři běhají, jak běhají jejich svěřenci. Někteří si to zamilovali. Někdo začal dokonce běhat maratony (nepředstavitelné!). Ale já se vzpírala. A vzpírala. A občas to zkusila. A zase pochopila, že tohle fakt není nic pro mě. Asi. Nejspíš.
Pak jsem si stáhla proslulý C25K. A zkusila to. Jednou. Dvakrát. Jo, dobrý, ale že bych to musela opakovat… 
A tak jsem to neopakovala, ale aplikaci nesmazala. A tak jednou za rok to zase zkusila. A nepřesvědčila se.
Každý máme, podle mého přesvědčení, nějaký sport, který nás prostě bude bavit (i kdyby to mělo být „jenom“ chození), a pak taky sporty, ke kterým jsme prostě cestu nenašli. Fajn. Našla jsem si tu cestu k jiným druhům pohybu. Nebudu to hrotit. Vždyť o nic nejde.
Jenomže…
Jo, teď přichází to velké ALE.
Mám totiž báječné kamarádky. Držíme se navzájem nad vodou, pomáháme si, bavíme se, máme se rády. A občas má některá z nás jakože fakt hodně blbej nápad 🙂 
Letos jeden takový zazněl.
Půjdeme na závody!
Na závody, kde se teda i běží.
A do toho jsme v práci (té civilní) rozhodli věnovat se zase jednou víc charitě a zapojit se v září do jednoho projektu, kde se taky poběží. Jo, už tomu neuniknu!C25K zase dostalo prostor zazářit. Vyběhla jsem. No dobře, VYŠLA jsem, s tím, že to chvilkama podle paní, co mi šeptá do ouška instrukce, proložím veeeeelmi pomalým popoběhnutím.
Co jsem zatím zjistila? Aneb jak na to, když zásadně neběháte:

  • Nemá smysl snažit se hned napoprvé vyběhnout naplno a dát to v kuse. To je blbost. Většina lidí neumí dýchat. Pro většinu lidí je to přece jen divný, cizí, nezvyklý pohyb. Většina lidí, kteří to zkusí, mívá i nadváhu – a ono klouby nejsou zrovna rády, když je podrobíte něčemu takovému, protože při každém dopadu toho musejí zvládat opravdu hodně. ZAČNĚTE POMALU A STŘÍDEJTE BĚH S CHŮZÍ.
  • Tahle aplikace (C25K) vás vede k tomu, že první minuty JDETE, abyste se zahřáli. Spousta lidí, pokud nesportují pravidelně, zapomíná, že je třeba se napřed zahřát na provozní teplotu! POŘÁDNĚ SE ROZCVIČTE A ZAHŘEJTE.
  • Je fajn v prvních trénincích překonávat rekordy! 🙂 Jelikož neběhám a nejsem běžec, moje sportovní hodinky mají žně, jak mi hlásí jeden překonaný rekord za druhým. Nejdelší úsek! Nejrychlejší míle! Nejrychlejší kilometr! No, tuším, že těch rekordů vytáhnu z kapsy ještě víc! VEĎTE SI STATISTIKU: KDY, KOLIK, JAK DLOUHO. JE TO SKVĚLÁ MOTIVACE!
  • Potřebujete dobrou podprsenku, dámy! Při tom poskakování to tam prostě musí všechno držet. Takže pokud to chcete vážně zkusit (nebo máte taky takhle super kamarádky jako já), do PEVNÉ sportovní podprsenky holt investovat musíte. BEZ PODPRSENKY ANI KROK!
  • Potřebujete dobré boty. Ne, nejsem běžec, nemám běžecké boty. Ale mám dost dobré sportovní boty na nordic walking a o těch běžeckých holt musím uvažovat. Neříkám, že budu běhat odteď až navěky! Ale jsem mladá už delší dobu a jsem bývalá tanečnice, takže mám nohy poněkud „odvařené“ a musím se o ně dobře starat. Dobré boty jsou holt u mě investice nutná pro zdraví. A u vás by to tak mělo být taky. POŘIĎTE SI DOBRÉ BOTY.
  • Ty upnuté oblečky nejsou módní výmysl. Ale to já vím i z jiných typů pohybu. Jednak odvádějí pot. Jednak nedřou – což je důležité už i u půlhodinového pohybu. Šli jste třeba někdy na procházku nebo s holemi a měli triko, které vás dřelo v průramku nebo vám pořád lezlo nahoru? Už chápete? FUNKČNÍ MATERIÁLY A FUNKČNÍ STŘIHY MAJÍ SMYSL.
  • Můžu „běhat“ nalačno (stejně jako nalačno ráno cvičím do té půlhodinky a ne silovku – když jdu ráno do fitka, musím si dát něco malého a snadno stravitelného – já to řeším proteinem nebo jogurtovým smoothie), ale musím se pořádně napít před a samozřejmě taky po. NAPIJTE SE.
  • Je fajn nechat si poradit od zkušenějších! To platí ve všech sportech, samozřejmě. Já poradím jinde, ale tady musím poslouchat. A tak čtu, bádám, zkoumám, radím se. NECHTE SI PORADIT.
  • A to nejdůležitější zjištění: ZATÍM JSEM TO PŘEŽILA! JE ŠANCE, ŽE TO PŘEŽIJETE.

Jasně, že to tak trochu svádím i na kamarádky a taky na známé běžce, se kterými jsem měla pracovně co do činění. Mají mě na svědomí! A já svědomitě studuju jejich rady, abych se ve středu ráno vydala na další kolo. Ty závody se blíží… 

Publikováno

CHCI KONEČNĚ ZHUBNOUT 8: ZAČÍNÁME CVIČIT

Došlo na to! Jde se cíleně cvičit! Jak často, co, v jakém rozvržení, co udělat předtím? To všechno najdete tady.

Když chceme být fit, bez pohybu to nepůjde. Ale neděste se předem. Sama sice ráda chytnu do ruky železo, ovšem to neznamená, že vás k tomu budu nutit taky. (To až časem 🙂 )
Američani mají jedno trefné přísloví: co se nehýbe, zrezaví. Ano, teď myslím naše tělo. Když ho nebudete používat, nebude fungovat, jak má.
Ale co máte dělat, pokud jste cvičily naposledy na základní škole a vůbec vás to nebavilo? Anebo vás to i bavívalo, ale pak jste na pohyb nějak „zapomněly“ v návalu životních povinností?

Ze všeho nejdřív, pokud delší dobu necvičíte nebo jste takové věci nedělaly nikdy, se nechte proklepnout. Jo, fakt si zajděte k doktorovi a nechte si změřit tlak, tep, ideálně natočit i EKG a vůbec udělat generálku. Jednak máte na prevenci nárok každé 2 roky, jednak (pokud se s něčím neléčíte) nejspíš vůbec nevíte, jak na tom jste. A upřímně, u déle mladých holek se něco nastřádat mohlo – a my chceme vědět co, abychom to mohly zase zahnat, nebo ne? Takže napřed generálka! Když a až bude všechno v pořádku, můžete se směle pustit do cvičení naplno, když budete chtít.

Co pak? Pořiďte si dobré boty. I když zůstanete u toho, že budete „jenom“ chodit, musíte chodit v dobrých botách. Jinak vás začne bolet pata, prsty, nárty, záda, kyčle, klouby… Musím pokračovat? Takže jedny dobré boty na chození (pokud budete cvičit, tak i na cvičení) jsou prostě nutnost, kterou neokecáme.

A co dál? Jak si to rozvrhnout?

Absolutní začátečnice 
Už byste pár týdnů měly pravidelně chodit, že jo? 🙂
Ale pokud ne, vezměte to postupně podle následujícího rozpisu.

* jenom chodím
1. týden: 2 x týdně 30 minut chůze
2. týden: 3 x týdně 30 minut chůze
3. týden: 3 x týdně 30 minut chůze, 1 x týdně 45 minut chůze
4. týden: 3 x týdně 30 minut chůze, 2 x týdně 45 minut chůze
5. týden: 3 x týdně 30 minut chůze, 1 x týdně 45 minut chůze, 1 x týdně 60 minut chůze
6. týden: 3 x týdně 30 minut chůze, 1 x týdně 45 minut chůze, 2 x týdně 60 minut chůze

Chodit můžete kdekoli, s kýmkoli. Jen si pořiďte ty boty. Chůze se dá provozovat i v teple. Přes léto i po práci, protože je světlo do večera.
Až se „rozejdete“, začněte zařazovat výlety i na delší trasy.
Choďte svižně, v tempu. Máte být lehce zadýchaná.

A třeba časem přidáte i hole? (Pokud s nimi začínáte, nelitujte peněz za lekci u odborníka, který vám ukáže, jak se s holemi chodí správně, aby to mělo ten pravý užitek.)

* chodím a chci cvičit
1. týden: 3 x týdně 30 minut chůze
2. týden: 3 x týdně 30 minut chůze, 1 x týdně 45 minut chůze
3. týden: 3 x týdně 30 minut chůze, 1 x týdně 45 minut chůze, 5 x týdně 5 minut protažení
4. týden: 3 x týdně 30 minut chůze, 1 x týdně 45 minut chůze, 7 x týdně 10 minut protažení
5. týden: 3 x týdně 30 minut chůze, 1 x týdně 45 minut chůze, 1 x týdně 30 minut CVIČENÍ
6. týden: 3 x týdně 30 minut chůze, 1 x týdně 45 minut chůze, 2 x týdně 30 minut CVIČENÍ
7. týden: 2 x týdně 30 minut chůze, 3 x týdně 30 minut CVIČENÍ
8. týden: 3 x týdně 30 minut CVIČENÍ, 2 x týdně 45 minut chození

– Jaké cvičení?
Zkuste si zase jednou sednout ke svému notesu, kam jste si psaly odpovědi v prvních týdnech. Máte ho ještě?
Sepište si, co se vám líbí jako sport. Na co se třeba ráda podíváte v televizi. Nebo co vám připadá jako něco, co byste chtěla zkusit.
Zavzpomínejte, co vás bavilo. Věnovala jste nějakému sportu v dětství, v mládí? A bavil vás? Nebo jste nějaký sport chtěla zkusit?

Jasně, třeba se vám líbí krasobruslení, ale dvojitého axela fakt nedáte. A co zkusit jednoduše zase bruslit? V zimě na stadionu, v létě třeba na kolečkových bruslích?
Tanečnice v baletu z vás už asi taky nebude, ale existuje spousta hodin různých typů tance pro veřejnost. Dokonce i DVD nebo YouTube videa s baletními rozcvičkami, které zvládne i středně trénovaný člověk? (Věřte, ten tradiční trénink by záhul fakt byl!)

Zkuste si v tom, co by vás bavilo nebo co vás baví, najít vhodnou alternativu. Zapátrejte po YouTube nebo kurzech. Teď přes léto se třeba často nabízejí různé letní školy tancování, ale taky jiných sportů, tak zapátrejte na internetu po tom, co je ve vašem okolí dostupné.

A pro začátek zařaďte pravidelné protažení. Pak v pokročilejších týdnech na YouTube (nebo mezi DVD, která třeba máte zdřívějška) nějaké cvičení do počítače. Jo, ten konferenční stolek odstěhujte stranou, však je to jenom malý pohyb. No a časem třeba dojde na pravidelný trénink a cvičební program a tréninkový plán…, ale o tom si povíme za týden!

1. úkol pro jídlo
Jsem příznivce vyrovnaného jídelníčku se zastoupením všech živin, ale zkuste tento následující týden večeřet bez sacharidů. Jen pro změnu. Abyste si to vyzkoušela (pokud to neděláte).

2. úkol pro hlavu
Ten máte výš. Ujasněte si, jaký pohyb vás láká a proč.

3. úkol pro tělo
Vyzkoušejte minimálně ten chodecký program výš. A pokud jste se zatím nehýbala, začněte chodit.

Publikováno

CHCI KONEČNĚ ZHUBNOUT 7: PITNÝ REŽIM

Máte tady další týden, další díl našeho seriálu. A jak jsem slíbila, dnes se na to napijeme!

Někteří víte, že jsem tento týden strávila ve francouzském Evianu, kde jsem se jako jediná Češka účastnila prestižní konference o hydrataci, Hydration for Health. Byl to už 10. ročník a mě pozvali podruhé, což je ohromná čest.
Tato konference dává dohromady odborníky z různých oborů, od nefrologů, přes vědce zkoumající příjem tekutin obecně, ke kardiologům, až třeba k dietologům a lidem jako já, kteří se soustředí především na zdravý životní styl.

KOUČ ŽIVOTNÍHO STYLU
On ten termín „lifestyle coach“, kouč životního stylu, zní všelijak a vejde se pod něj spousta věcí, ale vlastně je nakonec nejpřesnější. Nejsem tu jen proto, abych někomu jenom říkala, jak hubnout. Ostatně, když vedu klienty, nedělám jim přesný jídelníček ve stylu „v pondělí sněz tolik a tolik gramů toho a toho ke snídani“. Nejsem ani čistě jenom trenér, ať už fitness, nebo taneční. Nejsem kouč, který bude „jenom“ říkat, jak si zorganizovat čas a určit svoje cíle. Já sdružuju tohle všechno dohromady – protože jedno bez druhého prostě nakonec stejně nefunguje.
Když budete v jednom shonu, nebude čas cvičit a chystat si jídlo a tělo nebude fungovat. Když nebudete vědět, co jíst a co vařit, můžete mít super tréninkový plán, ale ono to nějak stačit nebude. A když budeme chtít, aby tělo pořádně fungovalo a my měli „šťávu“, dosáhli, kam potřebujeme, předklonili se, abychom si zavázali tkaničku, a ušli třeba s rodinou sobotní výlet, musíme se trošku hýbat.

KOLIK TOHO MÁM VYPÍT?
Když se tedy bavíme o takzvaně zdravém životním stylu, řeč musí být zákonitě i o správném pití. Co máme pít a hlavně kolik?

– co pít:
Otázka „co“ je o něco jednodušší.
* přednostně nekalorické nápoje
* neslazené cukrem
* za mě teda i neslazené sladidly
* přednostně vodu (můžete si ji dochutit kousky ovoce, bylinkami, zeleninou…)
* neslazené čaje (zelený je o fous lepší, bylinky střídejte, pořád je to léčivka!, ovocné sice možná nejsou čaje, ale když to bude to sušené a ne ta umělá granulovaná věc, nic proti nim!)
* můžete samozřejmě i kafe – když je řeč o kávě, ne o slazené smetaně s příchutí kávy (ale jo, taky si sem tam dám, nebo vnímám latté jako menší svačinu)

– kdy pít:
* hned po probuzení začít – tělo je přes noc „vyschlé“
* průběžně celý den, k večeru ubírat (ať celou noc nelítáte)
* někdo říká s jídlem, někdo říká bez jídla (oni se odborníci pořád ještě nedohodli): před jídlem si trošku zaplníte žaludek, takže sníte trošku míň / někomu taky vadí, když pije zároveň s jídlem nebo hned po jídle, protože pak to „tlačí“ – žaludek je holt přeplněný, takže zkoušejte, co vám vyhovuje, ale hlavně pijte
* před cvičením se napijte trošku víc, při cvičení tak po 30-45 minutách doplňujte, po cvičení zase o něco málo víc – a při cvičení stačí fakt voda!, u delšího cvičení nebo ve vedrech (když toho prostě víc vypotíte) je vhodnější minerálka – ty sportovní drinky si fakt nechte na hodně velké výkony

– kolik pít:
Přesné údaje se holt pořád liší, on to nikdo tak úplně dokonale nespočítal.
* podle WHO (Světové zdravotnické organizace) se u dospělých žen bavíme o 2,7 litrech tekutiny přijaté za den – ale včetně tekutiny z potravin (což je dneska, kdy spousta lidí západního světa jí průmyslově zpracované potraviny na úkor ovoce a zeleniny, kde je vody přece jen o dost víc, tak trochu zavádějící)
* podle zvyku v Evropě i v Čechách se můžeme bavit o 0,03 dl na 1 kg tělesné váhy (pamatujete na první lekci, kdy jsem po vás chtěla aspoň minimálních 0,02 dl na kilo, než si zvyknete pravidelně pít?)
* v horkém podnebí (tedy i v našem létě) – přidejte aspoň 0,5 litru na den
* při aktivním pohybu (= tréninku) – přidejte aspoň 0,5 litru na den (při tréninku delším než 1 hodina přidejte až 1 litr na den)

7 TIPŮ DO SKLENICE
1) Jezte hodně té „živé“ stravy: ovoce, zeleninu. Ty obsahují přece jen vody víc než pečivo nebo kus masa.
2) Polívky! V zimě i v létě.
3) Džbán vody ráno na stole v práci.
4) Hezká láhev na pití na cvičení – hned ji budete brát radši a častěji.
5) Voda na stole: když chystáte oběd nebo večeři, přidejte na stůl i džbán nebo skleničky s vodou.
6) Vodu si ochuťte: kousek okurky, máta, meduňka, citron, limeta, pomeranč, ale taky třeba bobulovité ovoce, zázvor…
7) Hned jak vstanete, vypijte velkou sklenici vody (já mám se cvičením půllitr, ani se nenaděju).

A ještě úkoly pro další týden:
1. úkol pro jídlo
Dnes pití: hlídejte si pitný režim, počítejte si, kolik toho vypijete a co to je. Zapište si to. Zatím jen sledujte. Příští víkend se na to podívejte a zkuste najít mezery. A taky se pochválit za to, co se povedlo!

2. úkol pro pohyb
Každé ráno se zkuste aspoň na 5 minut protáhnout. A totéž každý večer! Ano, budeme cvičit 2 x denně. Ale když fakt necvičíte a „nestíháte“, dopřejte si aspoň těch 2 x 5 minut. Poprotahujte se. Už to bude rozdíl.
A vy, co už cvičíte, přidejte to protažení taky! 🙂

3. úkol pro hlavu
Začíná druhý půlrok. Zamyslete se nad vším, co se vám v prvních 6 měsících letošního roku POVEDLO.
A teď se zamyslete taky nad tím, co chcete ještě stihnout do konce roku. Máme 184 dní. Využijme je!

Publikováno

CHCI KONEČNĚ ZHUBNOUT 6: STAREJTE SE O SEBE DOBŘE

Šestý týden a já pořád neříkám, že máte omezit to a to? Proč? I o tom je dnešní článek. A ano, navazuje na ten z minulého týdne. Ono totiž téma stresu a hubnutí spolu fakt souvisí. A když si to konečně přiznáme, možná se ten začarovaný kruh podaří konečně prolomit.

Kdo mě sledujete na Facebooku a Instagramu,  marně jste hledali tento týden jídelníčky a ranní posty z tělocvičny nebo karimatky. Jak to? Tělo zradilo!

Když se o své tělo nestaráte dostatečně dobře, bude fungovat, bude třeba fungovat i dlouho, ale pak si jednoho dne postaví hlavu a zastávkuje. Víc nebo míň, později nebo dřív, ale zastávkuje.

Já po svém tělu chci pravidelný trénink (už zase), kterému si (už) tak trochu odvyklo, když se loni flákalo.
Chci po něm taky dost dlouhou pracovní dobu s dost velkou zátěží – a k tomu mu nedávám dost odpočinku. A všechna ta „dost“ jsou tady schválně! Ono totiž můžete od svého těla DOST chtít, ale musíte mu taky za to DOST dávat.

Vy třeba chcete, aby tělo ztrácelo tuk, vy se cítily (a dneska se budu obracet fakt hlavně na déle mladá děvčata) dobře a fit a plné energie, a do toho se honíte jak o závod na několika frontách a nedopřejete si DOST jídla a DOST odpočinku a DOST spánku a DOST živin – a pak se divíte, že DOST nehubnete, když přece housku jste neviděly už dost let!

Několikrát jste ode mě slyšely a četly, že tělo, když je vystaveno většímu nebo déle trvajícímu stresu, přejde do obrany. Začne se tomu náporu bránit. A dělá to různými způsoby.
Já když ho přetáhnu, onemocním. Nejraději samozřejmě na začátku dovolené. Moje tělo totiž ví, že musí makat a jet na plný plyn a ještě 30 procent k tomu. A dojede, dokud musí. Ale pak padne a padne poslední roky dost velkolepě.

Stejně to funguje i při tom hubnutí/nehubnutí. Jedete, jedete takhle dlouho, odpíráte si to či ono. Třeba jste ani neprošly drastickými dietami, jenom jíte nějak opatrně už dlouhé roky. Občas se nacpete dortíčky nebo máte období, kdy odmítáte řešit bůček. A pak zas nastavíte drsnější režim a jíte jenom „zdravě“ – a ty uvozovky jsou tam schválně.
Přiznejte si: Jak dlouho si – byť s přestávkami – hlídáte jídlo? Jak dlouho se třeba nutíte cvičit, i když vás to vlastně až tak nebaví? Jak dlouho jste se pořádně nevyspaly, protože toho přece musíte tolik stíhat? Jak dlouho se usilovně SNAŽÍTE hubnout?

Právě to „snažení“ a odpírání a nucení jsou něco, co bohužel zas tak moc se zdravým životem dohromady nejde. Ano, když zhubnete, budete mít třeba nižší tlak, nižší hladinu cholesterolu, sníženou hladinu cukru v krvi, menší objem pasu, který je rizikový. Jenomže když na to půjdete s musem a nucením, vzrostl vám mezitím kortizol, který zapříčinil, že tělo si řeklo, že takhle to teda nebude a že vám nedovolí ho vystavovat hladomoru – a začalo se držet zuby nehty veškeré energie, kterou dostává. A když jo neposlechnete a chcete po něm ještě víc, uteče se do nemoci.

Dá se z tohohle kruhu vystoupit?
Dá, ale chce to čas a trpělivost.
Neříkám, že máte jíst, co chcete, strávit život na gauči a nachodit denně tak tisícovku kroků k ledničce a zpátky!

Ale co tedy můžeme dělat?
1. úkol jídelní
Jezte tento týden jenom přirozené potraviny. Žádné polotovary, žádné chemické výrobky, žádné jídlo, které vyšlo čistě z továrny. Bohužel tentokrát to platí i na všechny náhražky: sójová „masa“, bílkovinné náhrady a podobně. Souhlas? Jak je tam chemická složka nebo složité továrenské zpracování – nebrat. Jak je to něco, co se dá vyrobit jednoduše a vyrábělo se už dávno (myslím tím třeba jogurt bez ochucení nebo sýr nebo máslo), jíst to můžete.
Přirozené potraviny nemusejí být energeticky nižší, ale dají vašemu tělu víc. A ve výsledku lepší výživa (=kvalitnější, nutričně bohatší) znamená lepší využití látek v ní obsažených, znamená víc energie, která se lépe využije.

2. úkol pro hlavu
Zamyslete se tentokrát, kde všude „jdete přes závit“. Kde něčeho není dost nebo je toho naopak moc. Kde není váš život vyvážený: a bavíme se o pracovním životě, rodině, péči o domácnost, vašem cvičení, aktivitě obecně, vztazích, péči o druhé… Prostě o všem, čemu se věnujete, ať chcete nebo musíte.

3. úkol pro tělo
Pokud se zrovna nechystáte někam na závody, zkuste se týden opravdu VŮBEC NEVÁŽIT, NEMĚŘIT A NEPOČÍTAT VYDANÉ KALORIE, NABĚHANÉ KILOMETRY, NACHOZENÉ KROKY… Prostě si nepřidělávejte stres tím, že budete usilovně plnit nějaké tabulky, jo? 🙂
No dobře, já to nesplním, protože já se na ty závody chystám, ale o tom někdy příště 😉

Publikováno

CHCI KONEČNĚ ZHUBNOUT 5: RELAXACE

Uvědomili jste si, co chcete, uklidili si a vybavili se pořádným jídlem, začali se trochu hýbat, a pořád nic? A nejste vy náhodou ve stresu? Jak to souvisí? To si povíme zrovna dneska!

Když jsme ve stresu a unavení, nehubneme. Tečka. Hubne se v akutním stresu, ale u toho dlouhodobého se hubnutí zastaví, zpomalí, dost často dokonce začneme nabírat. Proč? Protože tělo ve stresu produkuje zákeřný hormon. Jmenuje se kortizol a má na svědomí taky to, že tělo se nastaví na krizový program: držím si, co můžu, protože jsem v krizi a potřebuju všechnu dostupnou energii, abych přežilo. A když náhodou dostanu energii, co nejvíc z ní uložím, protože nevím, kdy bude ještě hůř a budu tu energii potřebovat.
Jasně, jsou lidé, kteří ve stresu hubnou i dlouhodobě, protože nejsou schopní nebo zapomínají jíst. Ale pozor! Pak nehubnete tuk! Lidské tělo bere tuk jako snadnou a rychlou zásobárnu energie. Takže si bude tuk chránit zuby nehty. A ve stresu spalovat aktivní hmotu. Kdybyste se někdy změřili na inbody nebo podobných přístrojích před začátkem stresu a po jeho odeznění, nestačili byste se asi divit!

A co to všechno dělá v našem seriálu?

Když chceme konečně zhubnout, musíme myslet na sebe a být na sebe hodní, nebo hlavně hodné. (Není zvláštní, že chlapi na sebe umějí být hodní mnohem líp než my holky, zvlášť holky déle mladé?) Zkrátka adobře, tělo potřebuje trošku pohodu, aby se zbavilo přebytečné tukové tkáně. Potřebuje být vyspané (moje současná veliká bolest – nemůžu spát), v tom každodenním zápřahu mít chvilku, kdy si odpočine a zpomalí.
Ano, chci, abyste se hýbali a byli aktivní. O tom není pochyb. Ale stejně tak chci, abyste dokázali všechno vyvážit.

Spousta žen, když už se konečně zastaví v každodenním shonu (a v určitém věku to vypadá jako jeden velký závod, kdy obstaráte děti, práci, nákupy, domácnost, stárnoucí rodiče a manžela k tomu), tak už jenom padne na gauč. Což taky teda není zrovna ideál.

Není? Tak co teda chci?

Chci po vás aktivitu. Chci aktivní odpočinek. To je to cvičení, které neděláte „z musu“. To je procházka. To je vyjížďka na kole. To je tancování. Prostě sportovní aktivita, která vás BAVÍ a nemáte ji jako NUTNOU součást programu.
A pak po vás chci, abyste se naložily (a teď fakt hlavně my holky) do vany, sedly si pod slunečník, posadily se s kafem na zahradu nebo na balkon, vyrazily si s kamarádkou na skleničku nebo klidně na zmrzlinu, lehly si na deku, četly si knížku nebo časopis… Jednoduše dělaly, co NEMUSÍTE a co vás potěší.

A pak se taky vyspaly. Nenatahujte noci. Nesnažte se stihnout ještě tohle a ono. Nedávejte si budík o hodinu dřív, abyste si zacvičily, protože musíte. (Ono, stejně se asi většinou budíme teď dřív, protože je světlo, ptáci řvou a slunce praží. Nebo tím trpím jenom já? 🙂 )

1. úkol pro talíř
Dejte si tenhle týden něco, co NEPOVAŽUJETE za dietní. Třeba tu zmrzlinu. Nebo aperol. Nebo pivo 🙂

2. úkol pro tělo
Dopřejte si jednu pohybovou aktivitu, která NEPATŘÍ do vašeho „tréninkového plánu“.

3. úkol pro hlavu
Dopřejte si aspoň 1 hodinu, kdy nebudete dělat vůbec nic, co musíte, a jen jednoduše buďte.