Jako každý rok se s prvním lednovým dnem pouští spousta lidí do „zdravějšího“ života. Chtějí hubnout, být víc fit, víc se hýbat. Možná taky jinak pracovat, jinak trávit čas se svými blízkými, chovat se jinak i sami k sobě. Proč ale máme ty nové začátky tak rádi?
Po posledních dvou letech, kdy je celý svět v područí pandemie a krize, jakou nepamatujeme, asi po nějakém novém začátku nebo lepším žití touží spousta lidí. To je naprosto normální. Člověk má v povaze, že touží žít líp, mít se líp, ale taky se líp cítit a líp vypadat. Někdo je zase po těch dvou letech už unavený z čekání na to, až to celé přejde. Ostatně, tenhle pocit se docela dost projevuje i u mě.
Jsem unavená. Jsem vyčerpaná. V jedné části svého působení jsem doslova vyhořela. A odkládám sen a slib, který jsem sama sobě dala na dobu, AŽ… Možná jste na tom podobně a hledáte nějaké pomyslné „nakopnutí“. Možná vás pohání ta pomyslná prvolednová předsevzetí. A ono to nemusí být vyloženě špatně. Jen s nimi je třeba pracovat jinak než jako se snem, nereálným příslibem, a začít je vnímat jako cíl.
Když máme cíl, obvykle k němu máme i plán – v tom se cíle liší od snů a přání. Plán, který říká, jak k tomu cíli chceme dojít. Zkusme tedy toho počátečního novoročního nadšení využít k tomu, že tento víkend si najdeme chvilku času sami pro sebe a zkusíme si NAPLÁNOVAT, co budeme dělat, aby to tentokrát nebylo jen vysněné předsevzetí, které se v půli ledna rozplyne jako pára nad hrncem. Zkusme si udělat plán na letošní rok. Nebo třeba na půl roku, na čtvrt roku. Klidně jenom plán na leden. Určeme si, co přesně chceme dosáhnout. A jak toho dosáhnout můžeme.
A potom začněme něco dělat. Konkrétně, pravidelně, dlouhodobě.
Jestli s tím chcete pomoct, jsem tu pro vás. Můžeme se bavit o jídelníčku. Můžeme se bavit o tréninku. Nebo třeba taky o tom, jak vůbec ten správný plán poskládat a kde na úkoly v něm najít čas. Anebo si se mnou můžete zacvičit v Radotín Fitness nebo zatančit v Centru tance v Praze.
Tak ať se nám všem daří!