Publikováno

PROČ SI ODMĚŘOVAT PORCE, KDYŽ CHCEME ZHUBNOUT

Vážení je vopruz! Otravuje to. Nikdo to nevydrží. Kdo by se s tím odměřoval? Vždyť to snad odhadnu, ne? Vždyť stačí jíst „zdravě“!Ne.Pokud chcete zhubnout nebo opravdu vyladit formu, tak docela se bez kontroly neobejdete. Proč?

Každý věří, že velikost porce má v oku. Ano, zdatné zkušené dietářky to tak možná vážně mají – pokud dřív v minulosti poctivě vážily každé sousto. A ne, tuto schopnost nezískaly během týdenního odvažování. To chce fakt delší dobu.
Ale zkuste si schválně někdy jeden den zapsat, co si myslíte, že jíte. A vzápětí si to vždycky hned zvážit. A porovnat. Zajímavé, že?

Pokud to myslíte s hubnutím nebo laděním formy vážně, nějakou kontrolu potřebujete.
Nebavme se o soutěžní přípravě, kdy všechno musí sedět do puntíku. Bavme se o „obyčejném“ hubnutí.

Máte určitou představu, co je vhodné jíst a co vás k cíli tak rychle nedovede. Dokonce jste třeba došli i k tomu, že víte, kolik čeho máte jíst. No, víte. Máte nějak vypočteno. Podle základních propočtů, jaké najdete na internetu, v nastavení různých sledovacích programů pro příjem a výdej energie, nebo třeba od výživového poradce – to nám stačí.
Ale jak víte, kolik těch sacharidů jste snědli, pokud jste si je nějak, jakkoli neodměřili?

Metody

  • Nejklasičtější – kuchyňská váha. Když to myslíte vážně. A poctivě odvážit úplně všechno. Metoda drastická, obtěžující, ale dokonale spolehlivá. A přináší nejedno překvapení. A taky výsledky.
  • Odměrky. Výborná věc. Stačí jednou, dvakrát, třikrát odvážit suroviny, které do odměrky nabíráme – a pak už máme představu. Na sypkou hmotu výtečná věc. Na maso je to horší. Na zeleninu taky nic moc. Ale pokud se nebavíme o té soutěžní přípravě, zeleninu zas tak hlídat nemusíme.
  • Ruka. Metoda trošku nepřesná, ale použitelná, pokud nám jde o základní představu. Pomocných nákresů existují mraky. 
  • Misky. Podobně jako odměrky. Stačí párkrát odvážit, co se do nich vejde. Pro základní představu to stačí.

Proč vážit a odměřovat

  • Zjistíte, kolik čeho doopravdy jíte!
  • Když si to množství zapíšete do jakýchkoli tabulek na sledování příjmu a výdeje, můžete krásně vidět, kde udělali soudruzi z NDR chybu.
  • Zkontrolujete si, že máte dostatek bílkovin (většina lidí jich má málo).
  • Ohlídáte si, že nemáte nadbytek sacharidů (většina lidí má – a teď neřeším různé i extrémní výživové směry, ale docela obyčejné základní procentuální rozvržení makroživin).
  • Přesvědčíte se, v jaké části dne přijmete kalorií nejvíc.
  • Překvapíte se, že tím uzobáváním před večeří jste snědli víc než při obědě a večeři dohromady!

Vážení a měření je otrava. To nikdo nepopírá. Ale možná není od věci si to jednou za čas aspoň na týden zkusit. Získáte lepší představu o tom, kolik čeho máte sníst. Nebo kolik čeho jíte – a proč proto nehubnete, nepřibíráte svaly, nemáte energii, jste věčně unavení, blbě spíte, proč se vám třese zadek bez svalů nebo proč vám třeba šupinatí kůže a nehty (málo zdravých tuků?). 

Jestli si tedy vážíte sami sebe, važte a odměřujte.

Publikováno

PROSÍM JEDEN DIETNÍ SMAŽÁK

Za chvíli je léto. Musím zhubnout! A rychle. Jo, co vlastně dneska k obědu? Smažák? Sakra. Ale musí být dietní! Kouknu se na net, jak to udělat, aby byl dietní!

Už jste taky narazili na internetu na diskuse jak na dietní smažák, dietní řízky, dietní zabijačku? Musím hubnout, tak přece nemůžu ten smažák klasicky. Ale když vynechám mouku, určitě to bude v pohodě a kila poletí dolů jak po másle!

Můžeme se tím bavit. Anebo se nad tím můžeme zamyslet.
Proč se snažíme hledat zkratky? A proč nejsme ochotní něco změnit?
Opravdu si myslíme, že obalením v psylliu dosáhneme „hubnoucího smažáku“?

OTOČÍM TO O 180 STUPŇŮ
Člověk velmi nerad mění svoje návyky. To se ví. Proto je každá změna tak těžká. U toho, kdo se snaží zhubnout, to platí o to víc. Tady se totiž nebavíme o tom, jestli začnu chodit do práce levou nebo pravou cestou a jestli to nádobí budu mýt ráno nebo večer. Při hubnutí toho musíme změnit víc.

Potíž je v tom, že většina lidí chce měnit všechno najednou. Otočit svůj život po 20, 30, 50 letech vzhůru nohama. Najednou dělat všechno úplně jinak než dřív. Totálně naopak.
A ono to nefunguje. Protože to nikdo dlouho nevydrží.
Takže po dvou týdnech, měsíci „diety“ začneme hledat, jak udělat buchty zdravé. A jak zdravě osmažit květák. Ten je přece v pořádku, ne?

Aby bylo jasno, já rozhodně neříkám, že odteď máte už navždycky zapomenout na všechny ty obalované květáky, smažáky a řízky! To vůbec ne.
Ani neříkám, že nejde najít variantu, která je pro tělo prospěšnější. U buchet i řízků.
Upéct místo smažení ve friťáku. Obalit jinak. Ubrat množství cukru v buchtě (ne, nezachráníme to, když tam místo cukru dáme med – ty dobré látky v medu se tepelnou úpravou vytratí a zůstane zase jenom energie z cukru). Tohle všechno je v pořádku a hledejme nové, zdravější cesty.

Ale nečekejme, že začneme hubnout, když ten smažák budeme obalovat ve vláknině – a jíst ho třikrát týdně. A když ta „zdravá buchta“ bude obden.

KROK ZA KROKEM
Když se snažíme něco měnit, nejlepší je postupovat po jednotlivých krocích. Jeden po druhém.
Začněme tím, že ten smažák volíme z kvalitního sýru.
Pak ho obalme trošku jinak.
Pak ho místo smažení upečme.
Pak si ho nedávejme pokaždé, když na něj dostaneme chuť.
A pak si ho nechme na velmi výjimečné příležitosti.
A nenamlouvejme si, že děláme něco pro svoje zdraví, když ho jíme často, ale ve „zdravé“ úpravě, která nám vůbec nechutná.

Často je zkrátka lepší postupnými kroky ten pomyslný smažák odbourat a z jídelníčku ho vystrnadit úplně. A když na něj jednou za půl roku dostaneme neodolatelnou chuť, dát si prostě klasiku. Uspokojí totiž nakonec mnohem víc než ty „zdravé“ verze, které nám třeba nechutnají.

Takže co máte dnes k obědu?

Publikováno

21 DAY FIX

Za mnou program 21 DAY FIX od Autumn Calabrese a krabičkování na odměrky. Jak to vypadalo?

Program 21 Day Fix je – jak napovídá název – na 21 dní, 3 krátké týdny. Pak teda můžete pokračovat ještě dalšími 3 týdny 21 Day Fix Extreme. Původně jsem to tak plánovala, ale nějak teď u ničeho dlouho nevydržím a potřebovala jsem zase změnu, tak cvičení proběhlo jen na to jedno kolo. Ale jídlo pokračuje déle.
Co se cvičí? Program, který se získá přes Beachbody.com, odkud jsem ho zakoupila, než bylo Beachbody on Demand omezené jenom na 3 státy, takže se zase všechno trochu komplikuje (Grrrr!), patří k těm promyšlenějším. Střídají se v něm aerobní dny s dny posilovacími – a ty jsou zaměřené tu na vršek těla, tu na spodní část. Prostřídá se to v rámci týdne ještě dnem pilates (zaměřeným logicky hlavně na střed těla) a dnem jógy.
Celkem tedy za týden procvičíte velmi hezky celé tělo po všech stránkách. To rozhodně chválím! Nestačíte se nudit. Necvičíte každý den to samé. Zlepšujete si formu těla i jeho vytrvalostní fungování a taky ohybnost a pružnost. Prostě všechno. 

Co se jí? Jí se podle krabiček, které jsou v rámci programu (když zakoupíte celý balík i s barevnými krabičkami). Množství jídla v daných odměrkách je dané podle vaší hmotnosti.

Kolik jsem tam toho měla a jak jsou odměrky velké, to najdete už v minulém blogu o nastavení jídelníčku 21 Day Fix. Mrkněte na to.

Jak můžete vidět na fotkách, jídlo je to pestré a barevné. V předjaří ještě není nabídka v obchodech až tak pestrá jako třeba před létem, ale ani tak to není nuda!
Nebojím se využívat zeleninu a ovoce zmražené. Je to kvalitní a není to předražené – zvlášť když natrefíte na akci. A je to lepší a chutnější a taky výživnější než exotické druhy, které sem putovaly přes půl zeměkoule. (Což neznamená, že bych vynechala avokádo, které se holt projede!)
Jí se dost ovoce – čerstvého i mraženého. Ráno do kaše, ke svačinám.
Jí se hodně zeleniny – tepelně upravené u hlavního jídla nebo jako salát.
Pestrá nabídka bílkovin, ale nemáte jich zase jako kulturista.
Nevynecháváte sacharidy. Jsou tam. Pokud možno ty lepší, samozřejmě 🙂

Jak dlouho mi trvala příprava jídla?
Pár minut. Doslova.
Buď jsem měla uvařeno tak, že z toho vznikl oběd do práce nebo základ obědového salátu. Nebo jsem něco naskládala do krabiček klidně i ráno před prací. Když je nejhůř, dá se to denní krabičkování zvládnout do 10 minut – a takové dny taky byly.

Systém odměrek je blbuvzdorný a jednoduchoučký. Prostě a jednoduše nabíráte jídlo do udaných odměrek a pak ho vsypete na talíř, na pánev, do hrnce, do misky… Nic nevážíte. Jasně, můžete si napoprvé všechno kontrolně odvážit, pokud chcete vědět, kolik čeho ve výsledku je a jídlo zapisujete do tabulek. Pak už jsou to rozdíly fakt v rámci gramů – a z toho se až tak nestřílí, pokud se zrovna nechystáte na soutěž.

Doplňky?
Nebrala jsem nic navíc. Jen ze začátku echinaceu na imunitu, jak všude kolem mě řádily chřipky.
Jídlo je pestré, takže máte všeho dost (a ne, do debaty obsahu výživných látek v dnešních plodinách a navíc v předjaří se teď pouštět nebudu, to je na jiné téma, ke kterému se někdy vrátím).

Co jsem přidala?

Tanec. Tanec. Tanec!
Klasická latina (to je to, co se tančí ve Stardance). A k tomu Karibik a salsa a merengue a bachata a karibská ča-ča a tak podobně.
Trošku jsem od flamenka zběhla letos k těmhle „měkčím“ formám. Baví mě to hodně. U karibiku si vyčistím hlavu. U latiny se učím pořádnou techniku, kterou po nějakých 10 letech, kdy tančím na měkkých kolenou a s mírným pokrčením, prostě nemám. Propínejte kolena, když to 10 letech děláte přesně naopak, abyste si neublížili!

Výsledky?
Jasně, jste zvědaví na výsledky, že jo?

Kila beze změn – mám průběžně 1 – 2 nahoru dolů.
V pase -2 cm.
Přes boky -1 cm.
Energie – určitě lepší! Pracuju od nevidím do nevidím, takže unavená jsem prakticky neustále. Ale kdoví, jak by to vypadalo, kdybych jedla ještě hůř.
A ano, byly dny, kdy šly krabičky stranou a došlo na dortíček a na chlebíček a podobně. Jsem jenom člověk. A někdy stres, únava a lenost holt vyhrají. To se stane a je to naprosto normální! Důležité jenom je se zase u dalšího jídla, další den, nebo nejpozději další týden vrátit zase zpátky do latě.
Jo a mimochodem, nějakou dobu jsme neměli v práci kuchyni, takže se improvizovalo, chystala jsem všechno na saláty a jedla rovnou z krabiček. Ale šlo to!

Co dál?
Na duben mě čeká ještě víc práce (jde to vůbec???) a služební cesta, kdy to s jídlem bude hodně vachrlaté.
Začala jsem cvičit zase se starou dobrou Jillian. Teď Ripped In 30. Tak jestli mě nepřestane bavit (odcvičené už to mám a pak během let jsem si semtam něco zopakovala), časem tu najdete další souhrn.

Užívejte si jaro, vařte, cvičte, choďte a čtěte mě 😉

Publikováno

21 DAY FIX – JÍDELNÍČEK

21 Day Fix? Jako by 21 dní mohlo něco napravit! Co je to teda za program?

Na Autumn Calabrese a její 21 Day Fix (a 21 Day Fix Extreme) jsem narazila na Bodybeach on Demand. Je to nejen cvičební program – a nutno říct, že slušně propracovaný -, ale taky systém jídla. Systém udržitelný, zvládnutelný a blbuvzdorný. A teď přišel čas ho aplikovat.

JAK SE CVIČÍ?

Denně ráno. Půl hodina. Střídá se kardio, posilování v tempu s lehkými váhami, cosi, co se až blíží k HIIT, posilko horní části těla, posilko dolní části těla, ale třeba taky pilates nebo jóga. Procvičí se za týden všechno a různými druhy pohybu, což je hodně fajn.
Já k tomu ještě teď přidávám – v rámci časových možností a taky podle energie (no jo no, hodně náročná práce a náročné hormonální změny) – večerní lehčí posilko nebo tanec. Salsu a latinu.

JAK SE JÍ?

Celý program je postavený na systému odměrek, šálků nebo v doprovodném merchandisingu barevných krabiček. Ty krabičky mají určité velikosti: 1 šálek (ten odměrkový americký, odpovídá cca 220 ml), 3/4 šálku, 1/2 šálku, 1/4 šálku, polévková lžíce, malá lžička. 
Takové odměrky sežene kdekoli, já používám už hodně dlouho tyhle tescomácké. Jo, lžíce a lžičky k tomu mám taky, ale stačí normální lžíce z příboru 🙂

Vypočítala jsem si rozsah příjmu pro svoji osobu (podle váhy a aktivity, ale ta je vlastně daná tím, že se k jídlu i cvičí, tak se s ní tak nějak počítá automaticky). A pak už stačí jen najít, kolik čeho jíst.
Co mám v odměrkách?

4 šálky zeleniny

3 šálky ovoce

4 x 3/4 šálku proteinu

3 x 1/2 šálku přílohových sacharidů

1/3 šálku tučných potravin (tučné sýry, avokádo, ořechy…)

2 PL doplňky jako zálivky a podobně

2 PL ořechová másla, semínka, olej a podobně

Když zadám denní jídelníček do Kalorických tabulek, vychází z toho dost rozumná čísla i poměry.

bílkoviny 100 g sacharidy 180 g tuky 45-50 g

Plus minus.
Nižší příjem, než by na moji váhu měl být podle některých jiných tabulek a nastavení. Ale – a to je to podstatné ale. Já JSEM zpomalená. Pálím skutečně míň, než říkají tabulky. Podle odborných testů (to je nejdůležitější, jo, dělali mi před časem jedny z nejspolehlivějších testů na základě laktátu, VOMax a podobných vychytávek), tepovky i garminu. To snížení je u mě kolem čtvrtiny, spálím asi 2/3 až maximálně 3/4 toho, co bych podle tabulek měla – jak v klidu, tak při pohybu. Můžou za to ty roky nemoci, prakticky se moje tělo chová jako tělo bývalé anorektičky (několik let jsem v sobě neudržela moc jídla, jíst jsem mohla jenom pár věcí a v malém množství, takže i když to nebylo psychické a záměrné, jako anorektička jsem do jisté míry jedla – mimochodem, dneska se to projevuje i na zubech, kolem těch 35 se začaly bortit, kazit – to jen taková poznámka pro holky, které mají pocit, že nejíst je vlastně děsně fajn). Navíc s klidovkou kolem 40 tepů za minutu (jo, umím i 35-36) to nevylítne do maximálek ani při echt poctivém pohybu – respektive ony ty nižší hodnoty jsou moje maximálky. Nemůžou za to léky, ty, co mám, tepovku nesnižují. Já to mám nízko odjakživa, navíc jsem se prakticky celý dospělý život dost hýbala. Takže maratonec, co lapá po dechu, když vyjde do třetího patra!   

Mám za sebou první týden. Jasně že jsem nevydržela být vzorná! Já to prostě neumím, i když bych nakrásně chtěla!
Ale nemůžu to svádět na to, že jsme v práci bez kuchyňky (a taky v podstatě bez nádobí). Když se chtělo, tak se krabičkovalo a jedlo z krabičky dost poctivě ⇩



V plánu jsou 2 x 3 týdny. Takže klasický 21 Day Fix a pak hned navazující 21 Day Fix Extreme. Tak uvidíme, jak se budu cítit po těch 6 týdnech!

P. S.: A kde k programu přijdete?
Zkuste to třeba na Amazonu nebo přes Beachbody. (Ne, odkazů na stahování se na mých stránkách opravdu nikdy nedočkáte, já jsem „z oboru“ 😇)

Publikováno

DOMÁCÍ ŘECKÁ KUCHYNĚ

Je tu další měsíc s knihou a další recenze. Tentokrát jsem vařila.No dobře, to dělám pořád 🙂 Ale vařila jsem s jednou konkrétní knihou: DOMÁCÍ ŘECKÁ KUCHYNĚ, kterou mají na svědomí Veronika Hájková a George Agathonikiadis a kterou vydalo nakladatelství Esence.

Řeckou kuchyni mám ráda. Sama jsem kdysi nějakou dobu s jistým Řekem strávila, v Řecku občas byla a vždycky se tam dobře najedla. A přivezla si i recepty. No, vlastně i celou kuchařku. Teda v angličtině. Řečtina do mé výbavy ještě přece jen nepatří.
Když tedy Esence začala připravovat řeckou kuchařku pro české podmínky, zbystřila jsem. Ono totiž vařit řecky je super, ale třeba takovou baklavu prostě jako v Řecku neudělám (jo, jsem na sladké, a ještě to drze přiznávám).

Ale hurá! Tahle kniha slibuje, že jsou její recepty v pohodě zvládnutelné i na okraji Prahy, když zrovna cestu do specializovaného obchůdku s řeckými potravinami cestu nemáte. No přiznávám, že na to jsem teda byla zvědavá.
Česká část autorské dvojice, Veronika, se ovšem provařila poctivě a upravovala tak dlouho, až vznikly opravdu zvládnutelné řecké české, nebo české řecké?, recepty. Vím to, protože jsem se s ní o tom párkrát bavila.

Když byla kniha oficiálně na světě a já ji pomohla představit světu v rámci své civilní práce, nastal čas se jí taky začít provařovat. Léto začínalo, rajčata se rodila, cukety dorůstaly, tak na co čekat, že jo.

Co jsem zatím stačila vyzkoušet, tak nám bez výjimky chutnalo. A bez výjimky se to dělalo poměrně snadno a vlastně i rychle.
Po pár receptech jsem si dokonce troufla vzít další kousek a udělat ho rovnou bez zkoušení i pro návštěvu. Hele, ty talíře byly vymetené! Krůtí na lilku je prostě super. Jen není úplně fotogenické 🙂

Ze začátku mě překvapilo, jak málo koření se u jednotlivých receptů používá. Jsem zvyklá využívat docela dost bylinek naškubaných na balkoně a parapetu, tak jsem si říkala: „Je to dobrý, jsem připravená na všechno.“ A ono nakonec žádné škubání ani neprobíhalo. Jen jsem dokupovala petrželku.
Ale jak dozrávala čím dál lepší rajčata pěstovaná venku, a ne ve skleníku, koření rozhodně nechybělo. Chuť přirozených kvalitních potravin se zkrátka projevila.

Celé mi to vyhovovalo už od základního nastavení: vaří se z prvotních kvalitních surovin. Několika základních. To je styl, kterému rozhodně rozumím. Žádné polotovary a uměliny. Jasně, použila jsem protlak nebo rajčatovou passatu – ale vždy vyrobené jen ze základních surovin. Klidně to projde pod označením clean eating. V tomhle směru za mě jasná 1*.
Další plus: ty recepty jsou fakt rychlé. Nestrávíte u nich půl dne.
A do třetice: jídlo je to lehké (navzdory množství oleje) a zdravé. A nenásilně propašujete na talíř spoustu zeleniny. To je za další 1*.

Co chutnalo úplně nejvíc? Pořád váhám mezi pitou se špenátem (a fetou) a tady těmi cuketami se sýrem. Ale jak říkám, ono nám vlastně chutnalo doma zatím všechno. Jen na tu baklavu nedošlo. Prozatím…